Po dohodě o provedení práce často sahají zaměstnavatelé, pokud potřebují zaměstnance rychle přijmout například na mimořádnou činnost. Pracovat na dohodu o provedení práce se vyplatí pouze v určitých případech.
Jde o administrativně nejjednodušší a nejlevnější pracovněprávní vztah, který vyhledávají zejména studenti, senioři nebo rodiče na rodičovské dovolené. Platí u něj omezení maximálně 300 odpracovaných hodin za rok u každého zaměstnavatele. Pro zaměstnavatele i zaměstnance, a vůbec nemusí jít jenom o studenty na prázdninových brigádách, ale klidně i starobní či invalidní důchodce, matky na mateřské dovolené, ale i kohokoliv jiného, je výhodná flexibilita dohody o provedení práce, pro zaměstnance pak minimální odvody z odměny.
Dohodu o provedení práce zaměstnavatel se zaměstnancem musí uzavřít písemně. Zaměstnavatel není povinen v dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu, zaměstnanec tak může, zvláště v případě dohody o provedení práce, pracovat například podle potřeb zaměstnavatele, na základě konkrétních pokynů k nástupu do práce atp.
Pokud si zaměstnanec na dohodu u jednoho zaměstnavatele vydělá maximálně 10 000 korun za měsíc, případně neodpracujete více než 300 hodin za rok, neplatí žádné odvody. Zaměstnanec je účasten na sociálním a zdravotním pojištění (včetně nemocenského), jenom v měsících, kdy jeho výdělek u jednoho zaměstnavatele přesáhl 10 tisíc korun. Nic na tom nemění ani fakt, když má příjmy u více zaměstnavatelů, v tomto případě se příjmy nesčítají. Pokud ale má více dohod u jednoho zaměstnavatele, výše výdělků se budou sčítat.
Mezi jednu z velkých nevýhod patří neplacení zdravotního pojištění, které si musí platit každý bez výjimky. Pokud pojistné není hrazeno státem ani zaměstnavatelem, je nutné odvádět pojistné jako samoplátce (osoba bez zdanitelného příjmu).
