Odevzdání daňového přiznání není jedinou povinností, která se k již skončenému roku vztahuje. Nesmíme zapomínat také na účetní závěrku. Jaký je termín pro zveřejnění účetní uzávěrky společnosti s ručením omezeným a jakým možným sankcím se firma vystavuje v případě nezveřejnění?
Povinnost zveřejnit účetní závěrku stanoví § 21a a další zákona o účetnictví. Povinnost zveřejnění účetní závěrky je uložena těm účetním jednotkám, které se zapisují do veřejného rejstříku, tedy typicky obchodním společnostem a v některých případech také podnikajícím fyzickým osobám. Od 1. 1. 2016 se tato povinnost vztahuje i na spolky, nadace, ústavy, společenství vlastníků jednotek a obecně prospěšné společnosti.
Řádná účetní závěrka se sestavuje v pravidelných intervalech, vždy k poslednímu dni účetního období. Pokud je účetním obdobím kalendářní rok, je tímto dnem 31. prosinec. Pokud je účetním obdobím hospodářský rok, je tímto dnem poslední den tohoto období, tj. jakéhokoliv jiného měsíce kromě prosince.
Ke zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin by mělo dojít do 30 dnů od konání valné hromady, která účetní závěrku schválila, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne, tj. toho dne, k němuž jsou uzavírány účetní knihy a účetní závěrka sestavována.
Musí-li mít účetní jednotka ověřenou závěrku auditorem, zveřejňuje účetní závěrku i výroční zprávu až po jejich ověření auditorem a po schválení příslušného orgánu. Lhůtou je 30 dní od splnění obou podmínek, nejpozději však do 12 měsíců od rozvahového dne zveřejňované účetní závěrky. Obecně platí, že tyto listiny musí být uloženy bez zbytečného odkladu.
Pokuty za nezveřejnění účetní závěrky
Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin stejně tak nejpozději do jednoho roku od rozvahového dne. Přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Povinnost zveřejnění je přitom splněna okamžikem předání účetní závěrky rejstříkovému soudu.
Zákon o účetnictví sankcionuje nezveřejnění závěrky pokutou, která může dosáhnout výše 3 % celkové hodnoty aktiv. Pokutu podle zákona o účetnictví může ve správním řízení vyměřit finanční úřad. K vyměření pokuty dochází zpravidla až tehdy, kdy firma ani na předchozí výzvy nezveřejní příslušné účetní závěrky. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzický osob umožňuje rejstříkovému soudu uložit účetní jednotce pořádkovou pokutu, a to ve výši maximálně 100 tisíc Kč, není-li účetní závěrka zveřejněna ani na výzvu rejstříkového soudu.
