Hmotný majetek při ukončení podnikání

Podnikatel zpravidla ukončuje svoji podnikatelskou činnost plánovaně, postupně utlumuje
své aktivity, rozprodává zásoby, další už nenakupuje, vypořádává své dluhy a snaží se
dosáhnout úhrad svých zbývajících pohledávek.

Při ukončení či přerušení podnikání je třeba myslet na možné daňové dopady z hlediska daně
z příjmů a daně z přidané hodnoty. Při ukončení podnikání podle § 7 ZDP či nájmu podle
§ 9 ZDP se majetek dříve používaný k dosahování příjmů z těchto činností převádí do
osobního užívání dané fyzické osoby a v danou chvíli žádný daňový dopad nevzniká. Máme
ovšem na paměti, že před tím došlo k daňovému vypořádání z hlediska daně z příjmů podle
§ 23 odst. 8 ZDP. Na daň z příjmů je třeba myslet při zcizování majetku, tedy v okamžiku,
kdy majetek mění svého vlastníka a dochází tedy k prodeji či darování majetku. K úpravám
základu daně z titulu přerušení činnosti může docházet v situaci, kdy není v činnosti
pokračováno do termínu pro podání daňového přiznání za rok, kdy k přerušení činnosti nebo
pronájmu došlo.

V tomto případě má přerušení činnosti z hlediska úpravy základu daně stejný daňový režim
jako ukončení živnosti. O ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,
nepůjde, pokud poplatník ukončí pouze jednu z několika dílčích podnikatelských aktivit
a v ostatních bude nadále pokračovat.

Z pohledu daně z přidané hodnoty platí, že byl-li uplatněn při pořízení majetku odpočet, pak
při změně jeho využití za účelem trvalého využití pro osobní spotřebu (tedy mj. při vyřazení
z obchodního majetku v souvislosti s ukončením činnosti) jde o zdanitelné plnění – dodání
zboží (§ 13 odst. 5 zákona o DPH). Základem daně v tomto případě je cena zboží, za niž by
bylo možné toto zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění (§ 36 odst. 6 zákona
o DPH).

Správce daně při zjištění, že daňový subjekt nevykonává činnost nebo nepobírá příjmy
podrobené dani, učiní dle § 238 odst. 4 DŘ opatření potřebná k urychlenému zjištění,
stanovení a vybrání daně, jakož i k úhradě nedoplatků.

Vzhledem k tomu, že přerušení podnikání má, jak je výše uvedeno, vážný dopad do úpravy
základu daně, je nutno pečlivě zvažovat termín přerušení podnikání zejména s ohledem na
výši neuhrazených pohledávek a skladovaných zásob, které zvýší základ daně při přerušení
podnikání a jeho neobnovení do termínu pro podání daňového přiznání.

Pokud bylo ukončeno podnikání kvůli předlužení, mění se možnosti dalšího podnikání
– viz článek: Mohu podnikat, když jsem v insolvenci?

Ohodnoťte

Komentáře:

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *