Splatnost faktur dle novely obchodního zákoníku

Faktura je dokladem, s nímž se setkal bezpochyby každý, minimálně tehdy, kdy platil za jakékoliv zboží nebo službu. Tento listinný či elektronický účet je zásadním dokumentem především pro podnikající subjekty a firmy, které skrze něj fakturují prodanou a dodanou věc.

Účetní doklad musí samozřejmě obsahovat jisté náležitosti, jež jsou vyžadovány zákonem o účetnictví. Vedle označení účetního dokladu, je to také uvedení subjektů, mezi nimiž došlo k obchodu, dále vyhotovení, datum splatnosti, částka, výpis jednotlivých položek a podobně.

Pro obchodníka je jedním z velice zásadních údajů na faktuře datum splatnosti. Nejpozdější termín, kdy by mělo dojít k vyplacení cílové částky za prodané zboží či poskytnutou službou.

Novela upravující splatnost faktury

Vzhledem k tomu, že zákony se snaží chránit nejenom spotřebitele, ale i prodejce, došlo 1. července roku 2013 k novelizaci obchodního zákoníku, který začal ke splatnosti faktury přistupovat daleko důsledněji a stanovil nová pravidla.

Naši zákonodárci se při této úpravě zákona inspirovali u evropských špiček, jež se snažily nastavit ideální a korektní vztahy mezi oběma stranami. Tedy mezi podnikatelskými subjekty a zákazníky. Novela přinesla tři základní povinnosti, o nichž vám sdělíme více informací.

  • Splatnost bez uvedení lhůty splatnosti
  • Maximální sjednaná lhůta splatnosti
  • Maximální doba přejímky zboží

Splatnost bez uvedení lhůty splatnosti

Splatnost faktur dle novely obchodního zákoníku se týká případu, kdy mezi prodávajícím a kupujícím není stanovena žádná doba pro uhrazení konkrétní finanční sumy. Pakliže tomu tak není, je za povinnou dobu splatnosti považováno časové období 30 dnů.

Den, kdy začíná běžet tato lhůta je také jasně definován. Lhůta splatnosti započíná dnem, kdy byla zákazníkovi předána faktura k proplacení. Pakliže takový termín nelze s přesností určit, je to okamžik, kdy došlo k přejímce zboží nebo služby.

Maximální sjednaná lhůta splatnosti

Dalším bodem novely obchodního zákoníku je stanovení nejdelší lhůty pro splatnost faktury. Tento časový úsek dosahuje největší délky dvou měsíců, tedy 60 dnů. Definovaný předpis samozřejmě lze obejít, avšak takové jednání je přímo zákonem označováno za „hrubě nespravedlivé“. Může ale dojít k dohodě mezi oběma stranami, které si stanoví delší dobu splatnosti, nežli je oněch zmiňovaných 60 dnů.

Na termín „hrubě nespravedlivé“ můžete narazit ještě v souvislosti s tím, když na fakturu neuvedete úroky z prodlení či podobnou informaci týkající se náhrady za uplatnění pohledávky.

blickpixel / Pixabay

Maximální doba přejímky zboží

V souvislosti s fakturami lze velice často přijít také na termíny spjaté s přejímkou zboží. I na tuto oblast pomýšlela novelizace obchodního zákoníku z roku 2013. V tomto případě byl stanoven termín v maximální lhůtě 30 dnů, kdy by mělo dojít k předání zboží či služby mezi obchodníkem a zákazníkem.

I tato oblast umožňuje prodloužení tohoto časového úseku, k němuž se samozřejmě opět váže pojem „hrubě nespravedlivé“.

Sankce za nedodržení splatnosti faktury

Většina obchodníků svoji fakturu opatří také ustanovením sankčních poplatků, které se vztahují na období po splatnosti. Obvykle jde o procentuální částku z celkové sumy k úhradě, na níž vzniká nárok za každý den prodlení.

Pakliže na faktuře není stanoven tento poplatek, řídí se sankce zákonem, respektive nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jde o repo sazbu České národní banky navýšenou o 8 %. Minimální výše nákladů spjatých s uplatněním jakékoliv pohledávky činí 1 200 Kč.

Zákon tedy pomýšlí na všechny možné situace, čímž v dostatečné míře chrání jak obchodníka, tak spotřebitele, což je optimální model fungování.

Splatnost faktur dle novely obchodního zákoníku
5 (100%) 1 vote

Komentáře:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *