Jak funguje sdružení?

Sdružení bez právní subjektivity. To je pojem, se kterým se setkal v businessu bezpochyby každý. Dnes už na „sdružení“ jako takové pravděpodobně nenarazíte, protože nový občanský zákoník tento pojem nahradil slovem „společnost“. Ano, tato informace může být trochu zavádějící a matoucí, ale je tomu tak. Vliv na to má právní úprava § 2716 až 2746 Nového občanského zákoníku.

Prostřednictvím tohoto článku vás se sdružením neboli společností seznámíme trochu podrobněji. Vysvětlíme vám, k čemu slouží, proč vzniká, jaká jsou rozhodovací práva a jak je to vlastně s placením daní.

Společnost bez právní subjektivity

První otázka, která vás napadne v souvislosti s tímto termínem je, proč vlastně vzniká? Důvod je poměrně jednoduchý. Společnost tohoto typu obvykle zakládají firmy z důvodu rozšíření vlastních služeb. Pod danou hlavičkou mohou prezentovat poměrně širší portfolio produktů. Výjimkou není ani fakt, kdy firmy nestíhají plnit své závazky a v rámci nově vzniklé společnosti získají partnery pro jejich realizaci.

Společnost neboli sdružení je z hlediska vzniku poměrně triviální záležitostí. I to přispívá k jeho popularitě a oblíbenosti. Často stačí ústní dohoda či podpis smlouvy a je hotovo. Smlouva je vyžadována hlavně v situacích, kdy se jednotliví společníci váží svým majetkem. Nic další není třeba provádět, takže se vyhnete minimálně obtěžujícím registracím.

Kdo rozhoduje v rámci společnosti?

V případě „sdružení“ je rozhodovací povinnost celkem jasně dána. Každý společník má jeden hlas. Pokud jich je více, ke schválení jakékoliv věci stačí většina hlasů. Na počátku všeho mohou být i stanovená pravidla, za kterých může společník ze společnosti vystoupit, popřípadě bude po provedení některých činností vyloučen.

PublicDomainPictures / Pixabay

Jak je to s daněmi u sdružení?

Již na začátku článku jsme zmínili, že společnost bez právní subjektivity není třeba registrovat.  A právě označení „bez právní subjektivity“ je poměrně vypovídající. Z toho vyplývá, že každý ze společníků se o své finance a daně stará sám. V tomto případě je vhodné zmínit pouze dvě důležité věci.

  • Pokud všichni společníci dávají přednost daňové evidenci, je možné ji vést i za celou společnost.
  • Pokud jeden ze společníků vede účetnictví, přechází tato povinnost i na ostatní. A to platí i v situaci registrování plátce k DPH.

Zánik novodobého sdružení

Společnost bez právní subjektivity je doopravdy něčím velice jednoduchým a snadno přístupným. Dokazuje to mimochodem také proces související se zánikem vzniklého sdružení. Ten přichází buď v okamžiku, kdy zanikla smlouva mezi jednotlivými společníky nebo po vzájemné smluvní dohodě.

Ano, tak dostupné je dnes sdružení neboli „společnost“.

Jak funguje sdružení?
Ohodnoťte

Komentáře:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *